Pět překážek ve studiu angličtiny

Učíte se anglicky a stále to nejde? Nebo to jde, ale moc pomalu? Dnešní článek představuje hlavní překážky, které se lidem na cestě k lepší angličtině pletou pod nohy. Týká se něco z toho i vás?

Nevyužívání angličtiny v praxi

Tohle je bezesporu největší problém. Mnoho lidí se anglicky učí - třeba i řadu let - ale ve skutečnosti angličtinu v praxi vůbec nepoužívají. Jenže to je obrovská chyba. Dokud angličtinu nebudete denně používat - aspoň trochu - tak se ji prostě nenaučíte.

Donutit se využívat angličtinu je těžké zvlášť na začátku, protože je to hrozivě neefektivní. Článek, který si česky přečtete za 5 minut, anglicky louskáte hodinu a stejně ho pochopíte tak napůl. To mnoho lidí odradí. Jenže tímhle je nutné si projít. I když to bolí.

První článek budete louskat hodinu, druhý už jen 59,5 minuty a třetí už krásných 59,3 minuty. Až budete číst stopadesátý článek, zjistíte, že už vám to trvá "jen" 20 minut! A to už není tak hrozné. A jednoho dne si uvědomíte, že už vám to vlastně česky a anglicky trvá stejně dlouho. V ten moment se pro vás "udržování jazyka" stane triviální - prostě co budete moct, to budete číst anglicky. Nebudete s angličtinou ztrácet žádný čas a přitom si ji budete oprašovat.

Skutečně angličtinu denně užívat je naprosto zásadní k tomu, abyste se neučili stále dokola to samé a stále dokola to nezapomínali. Pamatujte - mozek neobalamutíte. Když jej budete "krmit" něčím, co ho nezajímá, prostě si to nezapamatuje a basta. I když třeba máte IQ 150.

Strach z chybování

Zřejmě druhý nejčastější problém ... a stejně zákeřný. Usilujete-li (jako začátečník) o dokonalost, hrozně, ale opravdu hrozně se zdržujete. Věřte tomu nebo ne, ale když čtete, tak nemusíte rozumět všemu. Když mluvíte, tak to nemusí být bez chyb a když píšete, tak to nemusí být jako od rodilého mluvčího.

Řekněme, že jste si vytyčili cíl - přečíst si svou první, nezjednodušenou knihu v angličtině. Nic pracovního. Beletrii. Pro zábavu. Přirozeně s tím velmi zápasíte - jako každý, kdo to prvně zkusí. Napadlo vás někdy neřešit každé slovo a nelistovat stále ve slovníku a místo toho jednoduše číst? Prostě si z textu odnést to, čemu rozumíte, a to ostatní si nechat někdy na příště, až to budete číst za pár let znovu a anglicky umět lépe?

Může se to zdát bláznivé, ale tímto způsobem máte násobně větší šanci, že knihu skutečně dočtete. A to vás bude motivovat přečíst si příště něco dalšího! Navíc přečtete za stejný čas mnohem více textu, než když budete vše dohledávat.

Přečtete-li více textu - i když třeba nebudete všemu rozumět - budete na některá slova a fráze narážet častěji než na jiné. Díky tomu dokážete identifikovat, které výrazy jsou skutečně důležité. A ty si pak teprve najdete! Tímto způsobem se budete přednostně učit to, co je nejdůležitější. To zní skvěle, no ne?

Rozumět gramatice a umět vysvětlit různé jevy je samozřejmě také důležité, ale neměl by to být jediný způsob, jak k jazyku přistupujete.

Hledání "Easy way out"

Naučit se dobře jazyk je dřina. Ať už studujete jakkoliv, je toho všeho prostě strašně moc! Jenže lidé jsou ve své podstatě líní tvorové a tohle si fakt připustit nechtějí. Stále proto hledají nějaký způsob, jak celou věc "fikaně vošéfovat" a studium si zjednodušit. Když tu se najednou objeví pán (jaká náhoda!) s novou, VĚDECKY OVĚŘENOU metodou, která nejenže zaručeně funguje, ale navíc jasně ukazuje, že všichni ostatní vás to doteď učili blbě! Není to vaše vina! Blbě vás to učili! Můžou za to ONI!

Podobný scénář v různých obměnách se opakuje stále dokola a lidé na něj znovu a znovu skáčí. Vyzkouší to, nic z toho a za půl roku NOVÁ, JEŠTĚ VĚDEČTĚJŠÍ metoda!

Ušetřete si čas, peníze a frustraci a hned na začátku si přiznejte, že naučit se pořádně jazyk je těžké a je to běh na dlouhou trať. Ať už se učíte jakkoliv, dělejte věci, které mají smysl. Navštěvovat kurz má smysl. Chodit do školy má smysl. Jet do zahraničí má smysl. Číst má smysl. Poslouchat má smysl. Sledovat seriály má smysl. Zato pouštět si něco do sluchátek při spánku je prostě a jednoduše blbost - to se tak akorát špatně vyspíte.

Nejsou žádné zkratky ani lehčí cesty!

Podceňování důležitosti hovorového jazyka

Je velký rozdíl mezi angličtinu prezentovanou v učebnicích a angličtinou "tam venku". To ví každý, kdo někdy zkusil aplikovat své naučené: "Hello, I come from Prague. I would like to ..." a byl odbyt něčím jako "Who the f*ck cares, dude?", čemuž (naštěstí) nerozuměl, protože to v učebnici nebylo.

Jazykové učebnice, kurzy a zvláště pak státní školy učí převážně standardní, spisovný jazyk. Dělají to protože je to tak "správné", navíc "Piss off!" z úst lektora by mnohé dost pobouřilo. Spisovný jazyk je dobrým východiskem a logickým začátkem studia. Neměl by ale být konečnou stanicí, protože ho v reálu skoro nikdo nepoužívá.

Již zhruba od úrovně intermediate má smysl začít cíleně poznávat také jazyk hovorový a slangový. Naše generace má v tomto ohledu velké štěstí, neboť nám byl dán Internet, který je nekonečnou studnicí jazyka divokého, ničím nespoutaného a neregulovaného. Nesmíme po něm ale pátrat na zpravodajských webech, spíše na různých diskusích a blogách, nejlépe těch nemoderovaných.

Může se zdát, že studovat hovorovou angličtinu a slang potřebuje jen ten, kdo chce žít v anglicky mluvící zemi. To ale není pravda. Bez alespoň pasivního zvládnutí neformálního výraziva nejde s angličtinou plnohodnotně fungovat - tedy mimo školu, kurzy a cvičebnice. Ovládáme-li jen spisovnou angličtinu, jsme jakoby izolovaní od angličtiny "opravdové" a to v konečném důsledku povede k tomu, že jazyk nebudeme reálně používat. A to - jak už víme - vede k zapomínání...

Špatný vztah k angličtině

Pokud vás angličtina nebaví, máte problém. Nejde se dost dobře naučit něco, co se vlastně naučit nechcete. Lidé jsou dobří v tom, co je baví a baví je to, v čem jsou dobří (ano, je to tak trochu "Hlava 22"). Máte-li k angličtině vztah, máte napůl vyhráno. Pokud ale angličtinu nemáte rádi - a je jedno proč - dost možná jen ztrácíte čas.

Vztah k jazyku do značné míry souvisí s tím, jak vnímáte národy, které daným jayzkem mluví. Jestliže máte rádi Američany a jejich životní styl nebo třeba Brity a jejich humor, budete mít nejspíš blízko i k angličtině. Pokud jste však zanícení kritikové ááámerických způsobů, jen těžko dokážete přijmout angličtinu se vším všudy a ocenit její krásu a ona se vám bude mstít tím, že vám nepůjde.

Dobrá zpráva je, že angličtinu nemusíte vysloveně milovat. Stačí, když vám není protivná. Jak se postupně budete zlepšovat, bavit vás začne. Ze svých i třeba jen dílčích úspěchů budete mít radost a budete mít chuť posouvat tu pomyslnou laťku stále výš a skákat stále dál...

Zaujal Vás článek? Dejte o něm vědět ostatním! Máte připomínky? Napište nám na email info@ajslovicka.cz .

Kam dál?