Jak dobře překládat

Může se vám stát, že budete něco překládat. A to i když je vaším povoláním něco úplně jiného. V tomto článku si probereme některé zásady, kterých je dobré se držet, abyste se vyvarovali začátečnických chyb a za vaše překlady se nemuseli stydět.

Mohlo by se zdát, že umíte-li jazyk, umíte i překládat. Ale tak jednoduché to zase není. Překládání je tvůrčí činnost a dobře rozumět zdrojovému textu je jen začátek.

Předpoklady pro dobrý překlad

Abyste mohli vytvářet kvalitní překlady, musíte:

  1. Výborně rozumět zdrojovému textu.
  2. Výborně psát v cílovém jazyce.
  3. Zachovávat sdělení ve všech jeho aspektech.
  4. Zvládat problémové situace.

Výborná znalost jazyka vám přitom zajistí jen první bod. To ostatní je třeba se naučit.

Pravidlo č. 1: Překládejte jen do svého rodného jazyka.

Překládat bychom správně měli jen do rodného jazyka. Pro většinu z nás tedy jen z angličtiny do češtiny, ale ne naopak. Snaha překládat do jazyka, který není rodným jazykem překladatele, je asi nejčastějším prohřeškem proti dobré překladatelské praxi. A často se ho bohužel dopouští i profesionálové.

Styl psaní člověka, pro kterého je angličtina druhým (třetím, čtvrtým, ...) jazykem se liší od stylu rodáků. Překlad může být prost gramatických či pravopisných chyb, jeho stylistika však vázne. Na rodilého mluvčího působí v lepším případě zvláštně, v horším příliš komplikovaně až nelogicky. Čtenář tak musí vyvíjet zvýšené úsilí, aby mu porozumněl. A to je pochopitelně špatně...

Pravidlo č. 2: Překládejte sdělení, nikoliv slova či věty.

To podstatné v textu je obsažené sdělení. Slova a věty jsou jen prostředek, jak sdělení realizovat. Cílem překladatele je, aby zdrojový text na anglického čtenáře působil stejně jako cílový text na českého. Nelze překládat slovo po slově a očekávat, že výsledek bude uspokojivý.

Stejně tak je ale chybou i překládat větu po větě. Struktura věty je v angličtině a češtině odlišná, rozdíly jsou ale i ve způsobu vázání vět na sebe. Mnohdy tak může být lepší větu rozdělit na dvě, nebo naopak její část "přilepit" k větě následující, než striktně dodržovat originální strukturu, která - ať děláme co děláme - v češtině zní prostě špatně.

Na druhou stranu je ale třeba vyhýbat se zbytečným změnám, které nejsou z hlediska přirozenosti jazyka nezbytné.

Pravidlo č. 3: Respektujte zdroj a nevnášejte do něj vlastní názory

Překladatel má za úkol převádět myšlenky druhých do jiného jazyka. Rolí překladatele není hodnotit, korigovat nebo vyjadřovat svůj názor na tyto myšlenky. Pokud autor tvrdí nesmysl, pak by v překladu také měl být nesmysl.

Pochopitelně byste nikdy neměli říkat nic, co neříká i autor, nebo naopak něco opomenout.

Pravidlo č. 4: Dodržujte terminologii

Skupiny lidí s určitou oblastí zájmu typicky používají určité termíny. Jsou na ně zvyklí a použítím jiného slova - i když je v principu správně - je zaskočíte. Váš překlad tak navíc působí jako od někoho, kdo jejich oboru nerozumí.

Např. "medical history" ve zdravotní dokumentaci nepřeložíme jako "zdravotní historie", protože v českém prostředí se používá výhradně slovo "anamnéza".

Dodržovat terminologii znamená buďto velmi dobře rozumět oboru nebo nebýt líný a všechny termíny poctivě dohledávat.

Jak hledat termíny? Ideálně v terminologickém slovníku daného oboru, pro občasný malý překlad si ale vystačíte i např. s Google a Wikipedií.

Pravidlo č. 5: Zachovávejte i nevýznamovou složku a formu

Stejnou myšlenku lze vyjádřit více způsoby. Přitom to, který způsob autor zvolil, mnohé vypovídá o něm nebo v případě přímé řeči o dané postavě. Těmto nevyřčeným informacím se říká implicitní, nebo se také označují jako nevýznamová složka sdělení.

Autor měl jistě důvod, proč místo "Pokazili jsme to!" napsal "Zvorali jsme to!". Překladatel by měl umět i tyto rozdílnosti vyjádřit. I zde platí, že je klíčové respektovat zdroj a nevnášet do překladu vlastní názory a postoje. Vulgarismus se má přeložit vulgarismem, hrubá urážka hrubou urážkou. Může se stát, že je to překladateli nepříjemné. V takovém případě by měl raději zvolit jiné texty.

S nevýznamovou složkou sdělení souvisí i forma. Pokud autor píše v bodech, měli bychom psát také v bodech. Jestliže část textu zarovnal doprava, měli bychom ho nechat zarovnaný doprava, atd., atd.

Pravidlo č. 6: Zohledněte účel textu

Vždy byste měli brát v potaz, o jaký typ textu se jedná a k čemu se bude používat. To byste měli zohlednit při volbě stylu a při řešení problémů.

Pokud např. překládáte titulky a narazíte na vtip, který v češtině nedává smysl, neměli byste se jej pokoušet vysvětlit v poznámce. Poznámky překladatele jsou v titulkách zcela nevhodné, protože ruší diváka. Místo toho zkuste vymyslet jiný vtip nebo se z problému jinak vyvlékněte.

Účel textu zohledněte i ve volbě vašeho stylu na škále doslovný vs. volný překlad. Pro vysoce odborný text je přeci jen důležitější přesnost než čtivost, u básně zase naopak.

Zaujal Vás článek? Dejte o něm vědět ostatním! Máte připomínky? Napište nám na email info@ajslovicka.cz .

Kam dál?