Anglické slovníky - druhy a použití
Slovníků je na trhu spousta a pro angličtinu jako nejoblíbenější cizí jazyk to platí dvojnásob. Jenže do jediného pytle s nášivkou anglický slovník se mnohdy hází publikace dosti různého druhu.
Co je slovník
Nejdříve stručná definice slovníku:
Slovník je seznam hesel s jejich definicemi a doplňkovými informacemi.
Hesla (slova) bývají abecedně seřazena. To aby se ve slovníku dalo nejen nahodile listovat, ale také v něm něco konkrétního najít. Hesel bývá mnoho - řádově jednotky až desítky tisíc - a definice proto musí být poměrně stručné. Tedy alespoň v případě tištěných slovníků.
Slovníky můžeme dělit všelijak. Nás ale bude v tomto článku nejvíce zajímat dělení podle toho, JAK definují hesla a tedy CO se o hledaném slovu dozvíme.
Překladový slovník
Nejrozšířenějším typem slovníku je slovník překladový, jinak také dvojjazyčný neboli bilingvální. Překladový slovník obsahuje hesla v jazyce A a definuje je překladem do jazyka B.
Překladový slovník obvykle poznáme už podle názvu, protože v něm bývá uvedena dvojice jazyků, mezi kterými překládá - např. "Velký anglicko-český a česko-anglický slovník".
Většina překladových slovníků je obousměrná. Slovník bývá rozdělen na dvě zhruba stejně velké části, přičemž první polovina obsahuje překlady hesel v jednom směru a druhá ve směru opačném. Ale pozor! Můžeme se setkat i s jednosměrnými slovníky. Zvláště u velmi rozsáhlých slovníků bývají oba překladové směry rozděleny do dvou samostatných svazků.
Překladové slovníky se těší velké oblibě zejména proto, že se dají velmi rychle používat. Definice na bázi překladu jsou krátké a výstižné, bohužel ale často také nepřesné. Překladový slovník se totiž na poměrně malém prostoru, který pro definici hesla má, musí vypořádat s celou řadou problémů:
- Slovo může mít - a zpravidla má - v protějším jazyce více významů.
- Některé významy se používají jen v určitém konkrétním kontextu nebo dokonce jen ve vybraných ustálených frázích.
- Některá slova nemají v opačném jazyce přesný protějšek.
Překladové slovníky se s těmito problémy mohou popasovat různě. Buďto tyto rozdíly ignorují, jako to dělají stručné kapesní slovníčky, nebo obsahují četné vysvětlivky, příklady, atp., pak jsou zase ale velké, práce s nimi je pomalejší a jedná se už vlastně tak trochu o hybrid mezi překladovým slovníkem a slovníkem výkladovým.
Výkladový slovník
Výkladový slovník na to jde trochu jinak. Namísto překladu slov nabízí jejich výklad, tedy kratší či delší vysvětlení, co dané slovo znamená. Výklad je typicky napsán ve stejném jazyce jako popisované slovo a slovník je proto zároveň jednojazyčný neboli monolingvální.
Výkladové slovníky vysvětlují hesla zjednodušeným jazykem, abychom se nedostávali do "výkladové pasti", tj. do situace, kdy definice hesla obsahuje další tři neznámá slova. Slovník tedy například obsahuje celkem 30 tisíc hesel, k jejich definici ale používá jen 3000 nejběžnějších slov.
Je tedy zřejmé, že výkladový slovník předpokládá určitou bazální znalost jazyka a není proto vhodný pro úplné začátečníky.
Hlavní předností výkladového slovníku je to, že se s výše uvedenými obtížemi plynoucími z rozdílností mezi jazyky a kulturami vůbec nemusí potýkat.
Výkladový slovník má smysl začít využívat zhruba od úrovně B1 dle CEFR. Postupně bychom se pak měli používání překladového slovníku úplně odnaučit, snad s výjimkou překládání, kde jej lze používat jako náhražku thesauru (viz dále).
Thesaurus
Thesaurus je podobný slovníku, slova však nedefinuje ale místo toho je dává do vztahů. Thesaurus nám neřekne, co dané slovo znamená. Dozvíme se ale jeho synonyma (slova stejného významu), často i antonyma (slova opačného významu) případně i slova podobná, příbuzná nebo jinak související.
Hlavním přínosem thesauru je, že si díky němu uvědomíme vztahy mezi slovy. Díky tomu podvědomě budujeme jakousi "síť slovíček", která se pamatuje mnohem snáze než izolovaná slova. Thesaurus je vlastně výkladový slovník dovedený do extrému, takže slova nevysvětluje, ale pomáhá s jejich intuitivním pochopením a zapamatováním.
Thesaurus bývá často kombinován s výkladovým slovníkem.
Mnoho lidí funkci thesauru podceňuje. Thesaurus je však nenahraditelná pomůcka. Ostatně i proto při tréninku na Anglických slovíčkách vždy zobrazujeme i alternativní významy. Jedná se vlastně o jednoduchou obdobu thesauru, kterou máte při tréninku stále na očích a pomáhá vám chápat slovíčka v širších souvislostech.
Frazeologický slovník
Frazeologický slovník je "slovníkem" frází.
Například česky "Kolik je hodin?" se anglicky neptáme "How many hours is it?" (špatně!) ale "What's the time?" nebo "What time is it?" (správně).
Základní fráze však často bývají součástí lepších překladových i výkladových slovníků.
Slovník idiomů
Jde o obdobu frazeologického slovníku, obsaženými frázemi jsou ale idiomy.
Idiomy jsou ustálená spojení, jejichž význam nevyplývá z významu dílčích slov. Idiomy jsou často neformálního charakteru a překládají se typicky opět idiomem v cílovém jazyce (často doslovně úplně jinými slovy!).
Například anglicky "to kick the bucket" je česky doslovně "kopnout do kbelíku" (špatně), správný význam je ale "umřít" a vhodný překlad s ohledem na neformální kontext je "natáhnout bačkory".
Poznámky na závěr
Existují některé další druhy slovníků, ty však buďto nejsou podstatné z hlediska studia jazyka (např. naučný slovník) nebo mají spíše odborné či okrajové použití (např. etymologický slovník).
Fenoménem posledních několika desetiletí jsou slovníky elektronické a především pak online slovníky.
Ty si ale zaslouží samostatný článek.