Jak začít s četbou nezjednodušené literatury
V čem je četba tak důležitá?
Četba původních anglických textů je vynikající způsob, jak si jazyk dlouhodobě udržovat a zároveň i jak se v něm dále zlepšovat. Při čtení knih si jednak stále dokola opakujete již známá slovíčka a vazby, kromě toho ale narážíte i na nové výrazy a na nové způsoby použití toho, co už znáte (nebo si myslíte, že znáte).
Ačkoliv se to může zdát nelogické, četba vám nepomáhá pouze s vaší schopností v cizím jazyce číst, ale také se všemi ostatními jazykovými dovednostmi. U knih samotných se sice nenaučíte dobře rozumět mluvenému slovu ani plynule konverzovat, naučíte se u nich ale mnoho výrazů a slovních obratů, což dramaticky urychlí zvládnutí i toho ostatního.
Četba je navíc skvěle dostupná. Nemusíte kvůli ní jezdit do zahraničí. Nemusíte mít partnera pro konverzaci. Stačí vám kniha, kterou si navíc můžete třeba i jen vypůjčit.
Proč je těžké s četbou knih v originále začít?
Důvodů je více. Hlavní problém je velmi široká paleta slovíček, která se v nich používá. Je třeba si uvědomit, že je obrovský rozdíl mezi textem v učebnici, který je určený studentům, a textem přirozeným, jako jsou např. noviny nebo beletrie.
Vezměme si učebnice pro začátečníky. Texty v nich jsou velmi zjednodušené. První lekce pracuje jen s řádově desítkami slovíček. Každá další lekce pak zavádí nové výrazy, nikdy jich ale není tolik, aby se to studentovi jevilo nezvladatelné. V učebnicích pro pokročilé jsou už texty o poznání složitější, stále se ale drží zásady "nezahltit". Jsou proto opět buďto (o něco méně) zjednodušené anebo jsou alespoň krátké, aby se v nich neznámých slov nestihlo objevit příliš mnoho.
Tato progrese obtížnosti, toto "dávkování" nových výrazů je pochopitelné a logické. Je to nutné zlo, protože jinak to v začátcích dost dobře nejde. Má to ale jeden nežádoucí efekt - člověk, který mnoho let studuje jazyk tímto způsobem, si na ono "rozumné dávkování" přivykne a začne ho považovat za normu.
Otevření skutečných novin nebo knihy je pak pro něj něco jako studená sprcha. Najednou je konfrontován s textem, který není ani zjednodušený, ani zkrácený. S textem, jehož autor nebral žádné ohledy na limitované schopnosti studentů angličtiny a psal tak, jak mu bylo přirozené. S textem, který používá i mnohé nezvyklé výrazy, hovorové vyjadřování, slang, případně odbornou terminologii.
Taková konfrontace je zpravidla velice demotivující. Člověk si díky ní na plno uvědomí tu propast, která se rozprostírá mezi světem angličtiny v učebnicích a světem angličtiny "tam venku".
Jak na to?
Nyní to hlavní, tedy jak s četbou nezjednodušené literatury začít:
Nezkoušejte to předčasně
Předně je potřeba začít se o četbu knih v originále pokoušet až tehdy, když je to alespoň trochu reálné. Budete-li to zkoušet moc brzo, povede to nevyhnutelně k frustraci. Je jasné, že z počátku toho budete muset hodně dohledávat. To je nevyhnutelné. Je ale zásadní, kolik toho bude. Musíte-li hledat každé druhé slovo, zkoušíte to moc brzy. Nebo máte nevhodnou knihu (viz dále).
Velice orientačně lze říct, že pro čtení knih v originále potřebujete být alespoň na úrovni B2 dle CEFR. Vyjádřeno v měřítkách Anglických slovíček byste měli při nejmenším:
Perfektně zvládat (100%):
Základní slovní zásobu,
Základní fráze,
Pokročilé fráze a
Slovní obraty.
Velmi dobře zvládat (90%):
Pokročilou slovní zásobu a alespoň
Základní frázová slovesa.
Samozřejmě je vhodné zvládat toho co nejvíce i z ostatních slovníků. Výše uvedené však představuje absolutní minimum, bez kterého se vůbec nemá smysl o četbu nezjednodušených knih pokoušet.
Zvolte si vhodného autora
Tento bod snad ani nejde dostatečně zdůraznit. Volba autora resp. konkrétního titulu bude mít na úspěch či neúspěch vašeho počínání mimořádný vliv. Různí autoři píší různým stylem, používají různě širokou slovní zásobu a různě složité vazby. Čtení jejich děl je proto různě obtížné.
Je proto potřeba vybrat si autora, který píše co možná nejjednoduššeji. A to i za cenu, že budete číst něco, co byste si normálně nezvolili, protože to není váš šálek čaje. Vhodný je např. Harry Potter od J. K. Rowling nebo díla Dana Browna. Tyto knihy jsou psané velmi srozumitelně a je tak velká šance, že je doopravdy dočtete.
Odolejte v začátcích pokušení číst svého oblíbeného autora, který ale píše složitě. Tak např. knihy J. R. R. Tolkiena jsou bezpochyby výtečné, jako první čtení v originále ale vhodné nejsou.
Nedohledávejte hned každé neznámé slovo
Na začátku hodně slov nebudete znát. To je normální. Logicky si tedy budete muset významy ve větší či menší míře dohledávat. Zkuste ale nehledat každé slovo hned při prvním jeho výskytu. Raději ho zkuste pochopit z kontextu nebo se i smiřte s horším porozuměním a jednoduše čtěte dál.
Budete-li ve slovníku hledat každé slovo, budete postupovat velmi pomalu. To vás bude frustrovat a nejspíš knihu nedočtete. Je proto lepší dohledávat jen některá slovíčka. Přednostně dohledávejte ta slova, která se často opakují, nebo která vám brání v porozumění.
Připravte se na množství nových, knižních výrazů
Existují slova, která jsou velmi častá v beletrii, ale "normálně" se vyskytují jen málo nebo vůbec. Často se jedná jen o alternativu nějakého docela běžného slovíčka, kterou autor používá čistě z literárních resp. stylistických důvodů. Příkladem takového slova je např. "dale" (údolí). Běžně bychom řekli spíš "valley". Tato slova se prostě člověk musí naučit, stačí je ale umět pasivně.
Kromě toho se v beletrii vyskytuje celá řada slov, která popisují činnosti, výrazy a gesta aktérů. Jde o výrazy jako "sigh" (vzdychnout), "frown" (zamračit se), "rebuke" (pokárat někoho), "purse lips" (sešpulit rty) a mnoho dalších. Tato slova většina studentů angličtiny nezná, protože v klasické výuce se s nimi příliš nepracuje. Naštěstí jich ale není mnoho a brzy se začnou opakovat. Často navíc nejsou klíčová pro porozumění hlavnímu sdělení, takže je ze začátku můžete celkem bez problému ignorovat.
Nefixujte se jen na významy, které znáte
V literatuře se často slova používají v jiných významech, než na jaké jsou lidé studující angličtinu zvyklí. Slova často dokonce vystupují i jako jiný slovní druh. Typicky se tak děje v přímé řeči. Ta totiž mnohdy obsahuje hovorovou a slangovou mluvu a rozličné nestandardní způsoby vyjadřování.
Pokud narazíte na větu, která vám nedává smysl, a přitom všem dílčím slovíčkům rozumíte, velmi pravděpodobně jste se právě ocitli v situaci, kdy některé slovo neznamená to, na co jste zvyklí.
Příklad: "Don't dog me like this."
Slovo "dog" je v této větě sloveso. Ano, sloveso. Ostatně je to zřejmé z gramatické stavby věty. Znamená "sledovat" resp. "pronásledovat" (jako pes).
Případy, kdy některé slovo ve větě figuruje jako jiný slovní druh, než je běžné, jsou ve skutečnosti docela časté. Je proto dobré naučit se s tím počítat. Tyto nezvyklé způsoby použití často bohužel nenajdeme ve slovnících, zvlášť v těch malých. Význam ale naštěstí bývá docela logický a zpravidla proto jde odhadnout.
Snažte se svou první knihu skutečně dočíst
Když knihu dočtete, budete mít pocit "dokončeného projektu". Pocit, že jste to zvládli. To má velký motivační efekt. Pokud dočtete jednu knihu, dočtete pak dost možná i druhou. A třetí. Atd. Naopak pokud knihu v polovině vzdáte, zapíše se vám to do podvědomí jako neúspěch. To vás ve vašem dalším snažení příliš nepovzbudí.
První kniha přečtená? Skvělé! Pokračujte další knihou téhož autora.
Zvládnete-li svou první knihu v originále, je vhodné pokračovat další knihou téhož autora. V průběhu čtení první knihy jste si totiž mimo jiného i přivykli na specifický způsob vyjadřování autora, na jeho slovník, jeho oblíbené vazby, atd.
Jestliže si za další knihu vyberete jiný titul téhož autora (a ideálně ze zhruba stejného období jeho tvorby), ušetříte si spoustu práce a druhá kniha vám půjde číst mnohem snáze. Přitom v ní i tak zaručeně bude dostatek nového, aby její přečtení bylo z hlediska studia jazyka přínosné.
Nenechte se odradit obtížnými začátky
Na konec to nejdůležitější. Musíte vytrvat. Přečíst svou první nezjednodušenou knihu v angličtině je opravdu obtížné. Hodně obtížné. Je důležité si to plně připustit. Když totiž doopravdy víte, do čeho jdete, máte lepší šanci uspět. Nečekejte, že to zvládnete za dva večery. To je jednoduše nereálné. Nečekejte ani dokonalé porozumění všemu. To je také nereálné. Počítejte, že to bude hodně práce a bude to chvíli trvat.
Zároveň se ale nenechte odradit tím, jak moc ztuha to jde na začátku. První kapitola je vždycky těžší než druhá a druhá je zase těžší než ta třetí. Ze všeho nejtěžší je první stránka. Pokud ji přečtete, máte za sebou to nejhorší - dál už to půjde jenom lépe.